S kolegyní z FDU LS ZČU v Plzni Andreou Uhliarovou pořádáme ve čtvrtek 17. února v 17 hodin vernisáž společné výstavy v paláci Templ v Mladé Boleslavi.
Jejím cílem je vyzkoušet, jak spolu budou komunikovat polaritně vytvořené věci osobní výpovědi a digitální grafiky.
MENTAL, RUDIMENTAL
Andrea Uhliarová, Jaroslav Vančát
Městský palác Templ, Krajířova 102, Mladá Boleslav
Vernisáž ve čtvrtek 17. února v 17 hodin
Od 18. února do 19. března 2022, pořádá Městský palác Templ v Mladé Boleslavi společnou výstavu Andrey Uhliarové a Jaroslava Vančáta. Přestože jejich díla vykazují odlišná východiska i styly tvorby, spojuje je názor na umění a na vizuální tvorbu, které chápou jako jistý druh výzkumů v oblasti vizuálních znaků.
Tento výzkum je ovšem stále těžší a uplatnění jeho výsledků stále obtížnější v dnešní „době obrazové“, generující nespočet vizuálních vyjádření ve všech možných stylech.
Sami autoři jsou si vědomi, že každý z nich tak reprezentuje jen dílčí příspěvek ve spektru těchto možností a zkoumají, jak využít na této výstavě právě faktu, že jejich reálná tvůrčí východiska jsou téměř polaritní, jak ve stylu, tak i obsahu.
Výstava se tak paradoxně snaží nastolit vzájemné korelace jejich tvorby a hledat společné souvislosti, které autoři vidí v dynamizaci obrazových prvků a jejich relačním postavení při budování obrazu.
Andrea Uhliarová (*1991)
Studia:
2012-2010 Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní, obor Textilní a oděvní návrhářství
2013-2016 Bakalářské studium obor Malba, FDULS, ZČU Plzeň
2016-2019 Magisterské studium obor Malba, FDULS, ZČU Plzeň (Aleš Ogoun, Pavel Trnka)
V současné době asistentka ateliéru malby Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara na ZČU Plzeň (od r. 2019)
„Snažím se prověřovat meze malby skrze rozrušení malířské plochy, jejíž samozřejmost jinak přijímáme již automaticky. Zajímá mě např., jak se dostat mimo hranice plátna, jak se při tom vyrovnat s hloubkou a vrstvami dynamického prostoru. Ze studia textilního oboru jsem si odnesla jednoduché stanovisko – plátno je jenom látka. Barva v mých obrazech nemá být zachycením povrchu, ale stopou, indexem jevů. Cílem mého snažení je odvrátit malbu od její věčnosti a trvalosti k proměně a pohybu.“
„I try to test the limits of painting by disrupting the painting surface, the obviousness of which we otherwise automatically accept. I am interested, for example, in how to get outside the boundaries of the canvas, how to deal with the depth and layers of dynamic space. From studying the textile field, I took away a simple opinion – canvas is just fabric. The color in my paintings is not meant to capture a surface, but a trace, an index of phenomena. The goal of my endeavor is to turn painting away from its eternity and permanence towards transformation and movement.“
Jaroslav Vančát (*1949)
Studia:
Absolvoval střední filmovou školu v Čimelicích (1964 – 1968), hospitoval na střední sochařské škole (1969/70), vystudoval výtvarnou výchovu (spolu s češtinou) na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (1968 – 1974) u Zdeňka Sýkory a Miroslava Lamače.
V současné době učí na Fakultě humanitních studií UK a na VŠUP v Praze, na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni.
„Svoji nynější výtvarnou tvorbu pojímám jako studium nadpočetného množství obrazových prvků v jejich vzájemných relacích. Své obrazy chápu jako vizuální analogii jevů, s nimiž se v současnosti setkáváme stále častěji a které přinášejí nezbytnost představit si složitost organizací velkého množství lidí, jejich pracovních a komunikačních procesů, obdobně vazeb buněk, znakových systémů, apod., jejich interakcí a proměn jejich struktur. Počítačové zpracování mi umožňuje sledovat jak fáze proměn této strukturace, tak také poskytnout divákovi představy pro vlastní chápání těchto dějů.“
„I see my current art work as a study of an excessive amount of visual elements in their mutual relationships. I understand my paintings as visual analogies of phenomena that we encounter more and more often nowadays and that bring the necessity to imagine the complexity of the organizations of a large number of people, their work and communication processes, similarly to the bonds of cells, sign systems, etc., their interactions and changes in their structures . Computer processing allows me to follow both the phases of changes in this structuring and also to provide the viewer with ideas for their own understanding of these events.“
Together with my colleague from FDU LS University of West Bohemia in Pilsen, Andrea Uhliarová, we are organizing the opening of a joint exhibition at the Templ Palace in Mladá Boleslav on Thursday, February 17 at 5 pm.
Her goal is to test how the polarity of personal statement and digital graphics will communicate with each other..